Rozhovor s Guantanamo Party Program

Posted on 1.3.2015

1


Na Šrumec 2015 přijedou v sobotu 7. března 2015 z polský Vratislavi Guantanamo Party Program. Kromě Jetřichova zahrajou ještě koncerty v Liberci a Hradci Králové. Před českou mini šňůrou jsme jim poslali pár otázek. Naschvál jsme vynechali disputace o tom, co hrajou za styl, kterýma se hemží polovina rozhovorů s nima. Kluci sami svoji muziku označují jako „apocalyptic hardcore“ a jestli to sedí, se můžete přesvědčit přímo při čtení rozhovoru nebo na koncertě. Na otázky odpovídal baskytarista Grzesiek.

Guantanamo Party Program, Grzesiek úplně vpravo

Guantanamo Party Program, Grzesiek úplně vpravo

Než jste se potkali v Guantanamo Party Program, hráli jste všichni v dalších kapelách (Wojtyła, Lost Road, Poltergeist, Bonito nebo Lola Hart). Co bylo tím hlavním impulsem ke spojení sil?

Víš, odpověď bude úplně jednoduchá a banální. Byla za tím chuť do hraní a tvoření nových věcí. Potkali se čtyři chlápci (teď je nás už pět), kteří začali hrát dohromady. Ani nevíme jak uběhlo osm let činnosti kapely, která na začátku měla být jenom bočním projektem.

Nebudu se ptát na vaší muziku, tu si každý může bez problémů poslechnout na internetu. Nebudu se ptát ani na to, co hrajete za styl. Spíš by mě zajímalo, jaká muzika jako fanouška baví tebe?

Myslím, že v podstatě máme všichni v kapele podobnej vkus, i když dost širokej. Poslední dobou poslouchám jako závislák Citizen Fish, Cult of Luna, Lvmen a Extreme Noise Terror. Možná jsou to překvapující spojení, ale podle nálady rád sahám po různý muzice.

Máte za sebou dvě velký desky. První album vyšlo jenom na CD, druhý už i na vinylu. Při vydávání prvního jste se ještě na vinyl necítili?

Od úplnýho začátku jsme chtěli „jedničku“ vydat na vinylu. Bohužel náš vydavatel No Sanctuary Records tehdy neměl takový finanční možnosti a jiný nezávislý labely neměly o vydání desky zájem. V podstatě jsme měli problém vydat tu desku na jakýmkoliv nosiči. Potom se to téma na dlouhou dobu rozplynulo. Pořád ale hledáme možnosti, který by dovolily, aby se materiál z našeho debutu objevil i na vinylu. Tím spíš, že CD verze je už skoro nedostupná.

Ve vaší diskografii jsou taky tři sedmipalcový splity. Co pro vás tenhle formát znamená a jak si vybíráte kapely na druhou stranu?

Nechci sedmipalcům dodávat nějakou ideologii, ale zdá se mi, že jsou dobrou příležitostí pro podtrhnutí vzájemný známosti, sympatií nebo obdivu. Ne vždycky ale pochází nápad na split od nás. Občas jsme pozvaní, jindy zveme my. Náš první split vyšel dokonce na CD, který jsme společně sdíleli s Echoes of Yul, absolutně geniálním projektem z Opole na jihu Polska, kterej byste si měli poslechnout, a s už neexistujícími Sun For Miles. Potom jsme vydali vinylový split s We Are Idols, hc punkovou partou, se kterou jsme měli dlouho společnou zkušebnu. Další split byl s grindcoreovýma Suffering Mind. To jsou parádní lidi, kteří nám pomohli i ke kontaktu v USA, díky čemuž tam jsou naše desky k sehnání v distribuci Halo of Flies. Nejsvěžejším počinem je splitko s Hard To Breathe, emocoreovou kapelou z Varšavy a taky velice sympatickejma lidma. Navíc jejich bubeník Maciek nám navrhnul obal na naší „dvojku“, na dva splity a několik motivů triček.

Jak to je s vaší pozicí na polský scéně? Koncertujete často? Není to trochu složitější třeba s ohledem na velikost Polska? Do Prahy to máte blíž než do Varšavy.

Neumím říct, jaká je naše pozice na polský scéně, protože s nikým nezávodíme. Jsme jen parta pěti chlapíků spojených s hc punkovou scénou, která hraje svojí muziku. Je fakt, že v určitým rozsahu jsme v Polsku rozpoznatelný, což je zřejmě efekt přibližně devadesáti koncertů, který jsme tady odehráli. Nikam se necpeme a děláme si svoje. Je skvělý, že se nám podařilo poznat lidi, kteří nám rádi pomáhají s organizací koncertů, díky čemuž si můžeme pravidelně zahrát na hodně místech v naší zemi. Máš pravdu, že vzdálenosti v Polsku můžou být bariérou. Stávalo se nám, že při několikadenním koncertním výjezdu jsme končili na místě vzdáleným 500 km od domu bez možnosti booknutí koncertu na zpáteční cestě. Bohužel vzdálenosti způsobují, že ceny dopravy, který se nám musí vrátit a který se navíc s časem zvedají, rostou do úrovně, která je pro organizátory na menších městech neúnosná. Vždycky ale hledáme řešení, abysme mohli přijet a zahrát, protože to milujeme. Občas se nám podaří zahrát i za hranicema, hlavně v Česku. To je na jedný straně zásluha Hukota z Kiss Me Kojak a na druhý straně Tomka ze Stregesti, který teď bydlí v Ostravě. Navíc nebudu skrývat, že v Česku hrajeme rádi, protože to je pro nás důležitý místo. Vždycky nás fascinovalo, co se ve vaší zemi ději a jaký zajímavý kapely tady vznikly. Jsem rád, že jsem mohl poznat například Mrtvou budoucnost, Telefon, Kritickou situaci, Landmine Spring, Lvmen, Themu 11… Mohl bych jmenovat ještě dlouho!

Jaká je teď situace s místama na koncerty ve Vratislavi? A co nějaký místní zajímavý kapely?

Nejdůležitějším nezávislým místem je Centrum Reanimacji Kultury (CRK), který existuje už přibližně patnáct let! Pořádají se tam koncerty, ale i jiný akce, nejen kulturní. Pro fungování nezávislý scény je to jeden z nejzásadnějších prostorů. Existuje taky Wagenburg, kde se každoročně koná Punx Piknik. Dál tady jsou kluby méně či více spojené s nezávislou scénou, kde se pravidelně koncertuje. Pokud jde o kapely, tak vratislavská scéna se nemá za co stydět. Hodně mě mrzí, že se rozpadla Infekcja, která je jednou z nejznámějších zdejších kapel. Máme tady ale Icon of Evil, pankáče hrající vynikající death metal, The Dog, skvělou fastcore partu, grindcoreové Ass To Mouth, chaotické Thorn Shore nebo Dead Dingo, ska-punkovou Kliniku nebo punk rockové Dead Yuppies. Mimoto náš kytarista Łukasz hraje v d-beatových Useless a já společně s naším zpěvákem Darkem a kytaristou Wojtkem ve znovuobnovených noise & punk’n’rollových Lost Road.

Ještě mě zajímá jedna věc. Co si myslíš o akcích typu Asymmetry? Jaký je jejich vliv na ostatní koncerty ve Vratislavi?

Asymmetry je iniciativa „ze zdola“, částečně svázaná s nezávislou scénou. Myslím, že nemá cenu přeceňovat vliv festivalu na punkovou scénu v našem městě. Je to jednoduše jedna z věcí, který se tu dějí. Mínusem tý události je její závislost na financování zvenku. To může způsobit, že nedostatek dotací od města vede k tomu, že se akce jednoduše neuskuteční, jako tomu bylo v roce 2014.

V jednom rozhovoru s vámi jsem si přečetl, že jste odmítli koncertovat s nějakou black metalovou kapelou. Co za tím bylo?

Nebylo to úplně takhle. Polská metalová scéna má částečně pravicový sklony, týká se to hlavně black metalu. Ale taky hodně lidem je úplně jedno s kým hrajou, hlavně aby hráli. Potom se stává, že nějaká kapela jede koncerty s jinou ze scény NSBM a nikomu to nevadí. Rozumíš tomu? V zemi, kde nacisti v čase 2. světový války budovali vyhlazovací tábory a mordovali lidi, se akceptuje neonacismus na black metalový scéně. Já tomuhle nejsem schopný porozumět. Záležitost, kterou myslíš, se týkala lídra kapely, která sama o sobě není NSBM kapelou. Tenhle chlapík ale neměl odpor k tomu, aby se svojí předchozí kapelou dělal support NS kapele. Kvůli tomu jeho kapela vyletěla z festivalu. Dovol, že název tý kapely neuvedu, protože to vypadá, že dneska se už týpek drží od toho hovna dál. Myslím si, a mělo by to být úplně jasný, že jakákoliv forma spolupráce s fašistickýma sviněma by měla být stigmatem. Některým lidem se ruka nepodává. Každý člověk vyznávající jakoukoliv totalitní ideologii by se měl setkat s ostrakismem. Nacismus, fašismus, nacionalismus, komunismus nebo náboženský fanatismus, to nejsou světonázory, ale choroby.

Guantanamo Party Program v Česku:

pátek 6. 3. Liberec, Pivní bar Azyl (spolu s Le Bain de Maid, 71Tonman a 67 Cabaret)

sobota 8. 3. Jetřichov, KD (spolu s Kiss Me Kojak, Ptakz, Kluci a En Sterd)

neděle 9. 3. Hradec Králové, Klub č. p. 4

Posted in: Pozvánky, Rozhovory